Všechny tweety
Předchozí:
Následující:

4.24 Proč je církev proti sňatkům lidí stejného pohlaví?

Sexualita

Někteří lidé se cítí přitahováni více k osobám vlastního pohlaví než opačného. To samo o sobě není hřích. Homosexuální jednání je však považováno za špatné, a to jak ve Starém, tak  i v Novém zákoně  (1 Kor 6,9-10) 1 Kor 6,9-10: Nebo nevíte, že nespravedlivým se nedostane podílu v Božím království? Nemylte se! Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani zhýralci, ani lidé zvrácení, ani zloději, ani lakomci, ani opilci, ani utrhači, ani lupiči nebudou mít v Božím království účast. . Podle katolíků je manželství svazkem mezi mužem a ženou. „Homosexuální manželství“ nemůže být plodné stejným způsobem jako manželství mezi mužem a ženou, kteří si svou lásku projevují sexuálním stykem, z něhož se mohou přirozeně narodit děti.

Zároveň ale nesmíme lidi tvrdě odsuzovat. Je velký rozdíl mezi tím, kým člověk je, a jak jedná. Je důležité, aby křesťan jednal s každým člověkem s úctou a citlivě.

> Více se můžeš dočíst v knize

Každý, ať už homosexuál či heterosexuál, je Bohem milován a je v církvi vítán. Stejnopohlavní sňatky nejsou přijatelné, protože odporují významu a účelu sexuality.

Moudrost církve

Jaké jsou hlavní hříchy proti čistotě?

Hříchy, které těžce odporují čistotě, každý podle povahy vlastního předmětu, jsou: cizoložství, sebeukájení (masturbace), smilstvo, pornografie, prostituce, znásilnění a homosexuální praktiky. Tyto hříchy jsou projevem neřesti chlípnosti. Jsou-li spáchány na nezletilých, jsou ještě těžším útokem proti jejich tělesné a mravní integritě. [KKKC 492]

Jak pohlížet na ty, kteří se cítí být homosexuály?

Církev věří, že v řádu stvoření je zakotvena potřeba doplnění a vzájemná přitažlivost muže a ženy, aby tak mohl být předáván život dětem. Proto církev nemůže schvalovat homosexuální praktiky. Avšak křesťané mají projevovat člověku úctu a lásku, a to bez ohledu na jeho sexuální orientaci, protože Bůh respektuje a miluje všechny lidi.

Na zemi nenajdeme žádného člověka, který by neměl svůj původ ve spojení otce a matky. Proto mnozí homosexuálně orientovaní lidé velice bolestně vnímají zkušenost, že je eroticky nepřitahuje opačné pohlaví a že se jejich vztahu nedostane tělesné plodnosti, která odpovídá přirozenosti člověka a božskému řádu stvoření. Bůh je ale k sobě často vede neobvyklými cestami: nedostatek, ztráta nebo zranění – jsou-li uznány a přijaty – se mohou stát odrazovým můstkem ke skoku do náruče toho Boha, který činí všechno dobré a který se dává nalézt mnohem více jako Spasitel než jako Stvořitel. [Youcat 65]

Jak se církev dívá na homosexualitu?

Bůh stvořil člověka jako muže a ženu a tělesně je určil jednoho pro druhého. Církev nicméně bezvýhradně přijímá lidi s homosexuální orientací a odmítá jakoukoliv formu jejich diskriminace. Současně však  jednoznačně prohlašuje, že forma sexuálního soužití osob téhož pohlaví neodpovídá řádu stvoření. [Youcat 415]

Co k tomu říkají papežové

Pokud jde o plány postavit svazky mezi homosexuálními osobami naroveň manželství, neexistuje žádný důvod pro to, aby se mezi životním společenstvím homosexuálů a Božím plánem s manželstvím spatřovala nějaká analogie, a to ani ve vzdáleném smyslu. Je nepřijatelné, aby místní církve byly v této otázce vystavovány nátlaku a aby mezinárodní organizace podmiňovaly finanční pomoc chudým zemím zavedením zákonů, které by umožňovaly „manželství“ mezi osobami stejného pohlaví. (Papež František, Amoris Laetitiae [Radost z lásky], apoštolská exhortace o lásce v rodině, čl. 251, 19. března 2016)