Všechny tweety
Předchozí:
Následující:
bbq

3.19 Muslimové a židé nejedí vepřové. Co katolíci?

Tradice a projevy zbožnosti

Starý zákon říká, že prasata jsou nečistá, a proto se nesmí jíst (Lv 11,7) Lv 11,7: Nesmíte jíst vepře. Má sice kopyta rozdělená štěpící rýhou, ale nepřežvykuje. Bude pro vás nečistý. . Ježíš však řekl, že křesťané mohou jíst cokoliv (Mk 7,18-19) Mk 7,18-19: Řekl jim: „I vy jste tak nechápaví? Nerozumíte, že člověka nemůže poskvrnit nic, co do něho vchází zvenčí?  Vždyť to mu přece nevchází do srdce, ale do žaludku a odchází do stoky.“ Tím Ježíš prohlásil za čisté všechny pokrmy. , ale měli by se vyvarovat přejídání a nenasytnosti. Existují nicméně určité dny, kdy se katolíci masa vzdávají. Příklady takovýchto dnů přísného postu jsou Popeleční středa a Velký pátek.

Abys mohl/a žít s Bohem a pro Boha vědomě, je dobré se občas postit, to znamená jíst a pít méně. Činíme tak hlavně čtyřicet dnů před Velikonocemi. Tímto způsobem připomínáme sobě samým a zároveň i ukazujeme světu, že v životě není nejdůležitější jídlo a pití, ale Boží láska.

> Více se můžeš dočíst v knize

Když si odpíráme v pátek maso a když se postíme, spojujeme se s Ježíšovou obětí a děláme ve svém životě místo pro Boha.

Moudrost církve

Jak zní „pět církevních přikázání“?

  1. Účastnit se v neděli a v zasvěcené svátky celé mše svaté; zdržet se prací nebo činností, které narušují charakter tohoto dne.
  2. Alespoň jednou za rok vyznat své hříchy ve svátosti smíření.
  3. Alespoň v době velikonoční přistoupit ke svatému přijímání.
  4. Zachovávat stanovené posty (Popeleční středa a Velký pátek).
  5. Podle svých možností přispívat na hmotné potřeby církve.

 [Youcat 345]

Co k tomu říkají papežové

Sv. Řehoř Veliký připomínal ve svém spisu Regula pastoralis, že půst se stává svatým ctnostmi, které ho provázejí, zejména láskou a každým štědrým skutkem, který dává chudým a potřebným plod našeho odříkání. Augustin říká, že půst a almužna jsou „dvě křídla modlitby“, které jí dávají snadnější rozlet, aby dosáhla až k Bohu. (Papež Benedikt XVI., katecheze na generální audienci, 9. března 2011)