Všechny tweety
Předchozí:
Následující:
laborant

4.27 Co je špatného na prenatálních vyšetřeních?

Lidský život

Prenatální vyšetření představují obecně souhrn vyšetření těhotné ženy a plodu.  Některá z nich mají za cíl zjistit možné riziko ohrožení zdraví embrya, diagnostikovat určitou nemoc nebo vadu plodu. To je dobré a důležité, pokud je cílem těchto vyšetření poskytnutí léčby a péče dítěti.

Rizika pro plod nikdy nesmí být nepřiměřená. Tento mladý život má nárok na veškerou ochranu, kterou mu můžeme poskytnout. Proto je velmi špatné, pokud jsou prenatální testy prováděny za účelem nabídnout rodičům možnost potratu.

> Více se můžeš dočíst v knize

Prenatální vyšetření je dobré tehdy, pokud je jeho cílem pomoc dítěti; nikdy nesmí sloužit k rozhodnutí, zda jít na potrat.

Moudrost církve

Je přípustný potrat postiženého dítěte?

Potrat postiženého dítěte je závažný zločin, i kdyby se k němu mělo přikročit s odůvodněním, že se tak postiženému ušetří budoucí utrpení. [Youcat 384]

Je přípustné bádat na žijících embryích a na embryonálních kmenových buňkách?

Embrya jsou lidé, protože lidský život začíná v okamžiku početí.

Pohlížet na embrya jako na pouhý biologický materiál, za tím účelem je „vyrábět“ a poté „spotřebovávat“ jejich kmenové buňky k dalšímu vědeckému bádání je absolutně nemravné a na takové jednání se plně vztahuje zákaz zabíjet. Výzkum dospělých kmenových buněk je ovšem zapotřebí posuzovat jinak, protože z nich se nemůže vyvinout člověk. Medicínské zákroky na embryu lze připustit pouze v případě, že jde o léčebný zákrok, při kterém riziko zásahu není nepřiměřeně vysoké. [Youcat 385]

Co k tomu říkají papežové

Dále je třeba věnovat zvláštní úvahu morálnímu hodnocení způsobů prenatálních výzkumů, které umožňují včas korigovat případné vady u ještě nenarozeného dítěte. Pokud neuvádějí samotné dítě či matku do příliš velkého nebezpečí a směrují k tomu, aby se připravila včasná léčba nebo aby dítě mohlo být přijato s klidným vědomím, jsou takovéto postupy a techniky z morálního hlediska správné. Avšak často se pak stává, že tyto léčebné postupy slouží jistému eugenickému názoru nebo způsobu myšlení, které používá potrat jako prostředek selekce, jímž je možné zabránit narození plodů, zasažených nějakými deformacemi. Tento způsob myšlení je hanebný a v nejvyšší míře odsouzeníhodný. (Papež Jan Pavel II., Evangelium Vitae [Radostná zvěst o životě], encyklika o životě, který je nedotknutelné dobro, čl. 63, 25. března 1995)