Všechny tweety
Předchozí:
Následující:
strijd met Eqyptenaren in de Rode Zee

4.43 Je dovolené použít k vlastní obraně násilí?

Společnost a lidské společenství

Křesťanskou povinností je ochraňovat život, který jsme dostali od Boha. Násilí může být použito k sebeobraně nebo k obraně ostatních. Použitá síla však musí být vždy úměrná útoku.

Za všech okolností jsme vázáni povinností bránit druhé. Podle Ježíšova příkladu se člověk může rozhodnout obětovat svůj vlastní život za někoho jiného. Ježíš řekl svým učedníkům: „Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou.“ (Mt 5,38-39) Mt 5,38-39: Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘ Ale já vám říkám: Neodporujte zlému. Spíše naopak: Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou.. On sám na násilí odpovídal láskou a obětí.

> Více se můžeš dočíst v knize

Máš právo bránit sebe a ostatní a použít násilí pouze tehdy, je-li to nezbytné. Sám/sama za sebe se můžeš rozhodnout nepoužít násilí a obětovat se.

Moudrost církve

Proč se musí respektovat lidský život?

Protože je posvátný. Od počátku zahrnuje stvořitelské působení Boha a stále zůstává ve zvláštním vztahu ke Stvořiteli, svému jedinému cíli. Nikomu tedy není dovoleno přímo zničit nevinnou lidskou bytost: příkře to odporuje důstojnosti osoby a svatosti Stvořitele. „Nepřipustíš, aby byl zabit nevinný a spravedlivý“ (Ex 23,7). [KKKC 466]

Co páté přikázání zakazuje?

Páté přikázání zakazuje jako těžce odporující mravnímu zákonu:

  • přímé a úmyslné zabití  člověka, i spolupráci na něm;
  • přímý potrat, chtěný jako cíl nebo prostředek, a také spolupráci na něm, pod trestem exkomunikace: protože lidská bytost musí být absolutním způsobem respektována a chráněna ve své integritě již od svého početí;
  • přímou eutanazii, která je ukončením života osob postižených, nemocných nebo už blízkých smrti, aktivním zákrokem nebo opomenutím povinné pomoci;
  • sebevraždu  i úmyslnou spolupráci na ní, neboť těžce uráží spravedlivou lásku k Bohu, sobě a bližnímu: odpovědnost sebevraha může být zvětšena, je-li sebevražda spojena s pohoršením, anebo zmenšena vlivem výjimečných psychických poruch nebo nadměrného strachu. [KKKC 470]

Proč oprávněná obrana osob a společnosti není v rozporu s touto normou?

Oprávněná obrana je uskutečněním vůle bránit se a uplatněním práva na život svůj nebo život druhých, ne vůle zabíjet. Oprávněná obrana může být také závažnou povinností pro toho, kdo je odpovědný za život druhých. Obrana však nesmí užít většího násilí, než je nezbytné. [KKKC 467]

Proč je zakázáno vzít život sobě či druhým?

Jediný Bůh je Pánem života a smrti. S výjimkou případu nutné obrany sebe nebo druhých lidí člověk nikdy nesmí usmrtit druhého člověka.

Život je posvátný; což znamená, že patří Bohu. I náš vlastní život je nám pouze svěřen. Bůh nám daroval život a jenom on má právo žádat jej nazpět. V knize Exodus je přikázání: „Nezabiješ!“ (Ex 20,13). [Youcat 378]

Jaké zákroky nejsou přípustné z důvodu zákazu zabíjet?

Nepřípustná je vražda a pomoc při vraždě. Zakázán je potrat nenarozeného dítěte od okamžiku početí. Zakázaná je sebevražda a sebepoškozování. Dále je zakázaná eutanázie, tedy zabíjení postižených, nemocných a umírajících lidí.

Dnes je zákaz zabíjet často obcházen zdánlivě humánními argumenty. Avšak ani eutanázie, ani potrat nepatří k humánním řešením životních problémů a utrpení. Ten, kdo se aktivně účastní potratu se sám tímto činem vyloučí ze společenství církve. I všechny ostatní činy proti posvátnosti života jsou závažným proviněním. Pokud však spáchá sebevraždu psychicky narušený člověk, jeho zodpovědnost za tento čin bývá mnohdy snížená a často se mu nedá vůbec přičítat. [Youcat 379]

Proč oprávněná obrana osob a společnosti není v rozporu s touto normou?

Oprávněná obrana je uplatněním práva na život svůj nebo život druhých. Ten, kdo by zaútočil na život druhého člověka, může být v případě nutnosti zastaven i tak, že je přitom sám zabit. Obrana však nesmí užít většího násilí, než je nezbytné.

Nutná obrana je nejen právo, ale může se stát i povinností pro ty, kteří nesou odpovědnost za druhé. Nutná obrany však nesmí sahat k nesprávným prostředkům a nesmí být nepřiměřeně tvrdá. [Youcat 380]

Co k tomu říkají papežové

Každý národ a každá vláda má právo a povinnost chránit přiměřenými prostředky svou vlastní existenci a svobodu proti nespravedlivé agresi. Válka se ale jeví čím dál víc tím nejbarbarštějším a nejméně efektivním prostředkem k řešení konfliktů mezi dvěma státy nebo k nabytí moci ve vlastní zemi. Neměla by být míra vyzbrojení snížena na úroveň slučitelnou s legitimní obranou spolu s likvidací těch zbraní, které do této kategorie nijak nespadají? (Papež Jan Pavel II., promluva k diplomatickému sboru, 10. ledna 1987)