Všechny tweety
Předchozí:
Následující:

4.6 Jak mám poznat Boží vůli?

Povolání

Někdy se může zdát těžké poodstoupit od světa plného hluku a zmatku. Čas od času je to ale nezbytné k ujištění, že v tvém životě rezonuje Boží vůle spíše než vůle ostatních.

Mysli na Ježíše, který si často našel čas, aby se modlil, především v noci. Teď je řada na tobě: udělej si čas na to, abys byl/a s Bohem (jen vy dva) a objevoval/a, co má pro tebe připraveno.

> Více se můžeš dočíst v knize knize

Boží vůli můžeš ve svém životě objevit pouze tehdy, pokud budeš mít s Bohem osobní vztah. Nauč se, jak se modlit a být mu věrný/á.

Moudrost církve

Co je to modlitba?

Modlitba je povznesení duše k Bohu nebo prosba k Bohu o dobra shodná s jeho vůlí. Je vždy darem Boha, který přichází, aby se setkal s člověkem. Křesťanská modlitba je osobním a živým vztahem Božích dětí k jejich nekonečně dobrému Otci, k jeho Synu Ježíši Kristu a k Duchu Svatému, který přebývá v jejich srdcích. [KKKC 534]

Co je to modlitba?

Modlitba je povznesení duše k Bohu nebo prosba k Bohu o dobra shodná s jeho vůlí. Je vždy darem Boha, který přichází, aby se setkal s člověkem. Křesťanská modlitba je osobním a živým vztahem Božích dětí k jejich nekonečně dobrému Otci, k jeho Synu Ježíši Kristu a k Duchu Svatému, který přebývá v jejich srdcích. [CCCC 534]

K čemu jsou dobrá církevní přikázání a jakou mají závaznost?

 „Pět církevních přikázání“ se snaží připomínat svými minimálními požadavky to, že nelze být křesťanem bez morálního úsilí, bez řádné účasti na svátostném životě církve a bez solidárního spojení s ní. Tato přikázání zavazují každého katolického křesťana. [Youcat 346]

Proč na sobě musíme pracovat?

Musíme na sobě pracovat, abychom mohli konat dobro svobodně, s radostí a s lehkostí. V první řadě nám k tomu pomáhá pevná víra v Boha a to, že s Boží pomocí v sobě upevňujeme zdravé postoje, nepodvolujeme se nezřízeným vášním a zaměřujeme síly svého rozumu a vůle vždycky a jednoznačně na dobro.
 

K hlavním lidským ctnostem patří moudrost, spravedlnost, statečnost a mírnost. Říká se jim také „základní (kardinální) ctnosti“ (z lat. cardinalis = důležitý). [Youcat 300]

Jak se člověk dopracuje k moudrosti?

Člověk je moudrý, umí-li rozlišovat podstatné od nepodstatného, stanovovat si správné cíle a volit si ty nejlepší prostředky k jejich dosažení.

Rozvážnost (rozumnost, prozíravost) uschopňuje rozum, aby v každé situaci rozeznal, co je naše pravé dobro, a zvolil přiměřené prostředky k jeho uskutečnění. Ctnost rozvážnosti řídí všechny ostatní ctnosti. Ten, kdo chce žít dobrým životem, musí přece vědět, co je to „dobro“, a poznat jeho hodnotu, tak jako obchodník v evangeliu: „A když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji“ (Mt 13,46). Teprve moudrý člověk dokáže uplatňovat spravedlnost, statečnost a střídmost při konání dobra. [Youcat 301]

Jak jednat spravedlivě?

Člověk jedná spravedlivě, jestliže neustále dbá o to, aby dával druhým, co jim náleží. Spravedlnost vůči Bohu se nazývá „ctnost zbožnosti“.

Motto spravedlnosti zní: „Každému, co jeho jest.“ Postižené dítě musí dostat jinou podporu než dítě velmi nadané, aby obě dostaly to, co potřebují. Spravedlnost usiluje o to, aby se každému člověku dostalo toho, co mu náleží. Také ve vztahu k Bohu se musíme chovat spravedlivě a prokazovat mu svou lásku a úctu. [Youcat 302]

Proč patří ke ctnostem být mírný?

Mírnost reguluje přitažlivost rozkoší, zabezpečuje vládu vůle nad pudy a dává schopnost držet se zdravé míry při užívání stvořených dober. 

Ten, kdo je neukázněný, nechává se ovládat vášněmi, svou lačností po požitcích zraňuje druhé a škodí sám sobě. V Novém zákoně se pro „mírnost“ užívá též slovo „střídmost“. [Youcat 304]

Co je to víra?

Víra je božská ctnost, kterou přijímáme Boha a všechno, co nám zjevil, a vytváříme si k němu osobní pouto.

Víra je Bohem stvořená cesta k pravdě. Protože Ježíš je „cesta, pravda a život“ (Jan 14,6), nemůže být ani víra jen pouhým názorem či „věřením“ v cosi. Víra má jasný obsah, který církev vyznává v Kredu (= vyznání víry). Ten, kdo přijímá dar víry, kdo chce věřit, vyznává tuto víru, církví věrně střeženou a procházející věky a kulturami. Ve víře jde o důvěryplný vztah k Bohu současně rozumem i srdcem. Víra totiž začíná být účinná teprve „láskou“ (Gal 5,6). To, že někdo skutečně věří v Boha, který je láska, nevyplývá z jeho prohlášení, ale z jeho života v lásce. [Youcat 307]

Co je to naděje?

Naděje je božská ctnost, kterou vytrvale toužíme po věčném životě jako po svém štěstí. Tady na zemi jsme proto, abychom chválili Boha a sloužili mu. V tom spočívá naše skutečné štěstí: hledat své naplnění v Bohu.

Naděje je důvěra v to, co nám Bůh zaslíbil ve stvoření, skrze proroky a především v Ježíši Kristu, i když to ještě zatím nemůžeme vidět na vlastní oči. Opíráme se přitom o pomoc milosti Ducha svatého. [Youcat 308]

Co je to láska?

Láska je božská ctnost, s jejíž pomocí se dokážeme odevzdávat Bohu, protože on si nás zamiloval jako první, abychom s ním byli jedno a abychom kvůli Bohu přijímali druhé bez zábran a tak srdečně, jako přijímáme sebe samé.

Ježíš své učedníky vyzývá: „Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás“ (Jan 15,12). Svatý Augustin prohlašuje: „Miluj, a dělej, co chceš.“ Není to vůbec tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Láska je největší z toho důvodu, že je energií, která oživuje a naplňuje božským životem. [Youcat 309]

Co k tomu říkají papežové

Mladí lidé se mne často ptají, proč jsem se stal knězem. Musím začít tím, že řeknu, že je nemožné to zcela vysvětlit. Zůstává to totiž tajemstvím, a to i pro mě samotného. Jak člověk vysvětlí Boží cesty? Vím ale, že v jistém bodě života jsem nabyl přesvědčení, že mi Kristus říká to, co říkal už tisícům přede mnou: „Pojď, následuj mě!“ Byl mi jasné, že to, co jsem slyšel ve svém srdci, nebyl lidský hlas, ani to nebyl jen můj vlastní nápad. Kristus mě volal, abych mu sloužil jako kněz. A jak zřejmě vidíte sami, jsem Bohu za své kněžské povolání hluboce vděčný. (Papež Jan Pavel II., promluva k mladým lidem v Los Angeles, 15. září 1987)