Všechny tweety
Předchozí:
Následující:
weg met T-splitsing

3.4 Může mi modlitba pomoci správně se rozhodovat?

Osobní modlitba

Abychom poznali, co od nás Bůh žádá, musíme se naučit rozpoznávat, jak k nám promlouvá v hloubi našeho srdce. Naslouchání Bohu znamená naslouchání našim nejhlubším pocitům. Boží vůli můžeme najít pouze v hloubi svého nitra.

Je dobré rozlišovat, jaké touhy pocházejí od Ducha Svatého, a jaké ne. K tomu ale potřebujeme Boží pomoc. Jakmile zjistíš, co bys měl/a dělat, zakusíš opravdový vnitřní pokoj a klid. Takový pocit chce Bůh pro každého z nás, jelikož tento pocit nám signalizuje, co je správné.

> Více se můžeš dočíst v knize

Tvé nejhlubší touhy pocházejí od Boha, který ti chce pomáhat v rozhodování. Když ho požádáš o radu, s jistotou ti ji dá.

Moudrost církve

Kdy se Ježíš modlil?

Evangelium často ukazuje Ježíše, jak se modlí. Vidíme, jak se uchyluje do samoty, a to i v noci. Modlí se před rozhodujícími chvílemi svého poslání nebo poslání apoštolů. Vždyť celý jeho život je modlitba, protože je v trvalém společenství lásky s Otcem. [KKKC 542]

Jak se Ježíš modlil?

Celý Ježíšův život byla modlitba. V rozhodujících okamžicích svého poslání (pokušení na poušti, volba apoštolů, smrt na kříži) byla jeho modlitba pokorné a důvěryplné přilnutí jeho lidské vůle k vůli Otce. Často, i v noci, odcházel na osamělá místa, aby se modlil. Jednota s Otcem v Duchu Svatém – to je červená nit Ježíšova pozemského života. [Youcat 475]

Co k tomu říkají papežové

„Ukážeš mi cestu k životu, u tebe je hojná radost, po tvé pravici je věčná slast.“ (Žl 15,11). Každé povolání, každá cesta, na kterou vás Kristus volá, nakonec vede k naplnění a ke štěstí, protože vede k Bohu, k účasti na životě samotného Boha… Kdo přijímá radostnou zvěst, je radostný a tuto radost si nenechává pro sebe, ale dává ji dál. (Papež Jan Pavel II., homilie při mši svaté pro delegáty Mezinárodního fóra mládeže, 13. ledna 1995)