Všechny tweety
Předchozí:
Následující:
grote begraafplaats

1.47 Měli bychom se bát očistce?

Nebe, peklo nebo očistec?

Bůh ustanovil očistec, protože je nekonečně milosrdný a milující. Chce, aby byl každý zachráněn a aby s ním byl v nebi. Proto potřebujeme očistec, pokud naše duše nese ještě v okamžiku smrti hříchy nebo následky hříchů, kvůli nimž zatím nejsme schopni prožívat Boží blízkost.

V očistci se duše připravuje na nebe a prožívá palčivou lítost nad svými hříchy. Očistec je dočasný stav. I zde na zemi mohou být lidé skrze různé utrpení očištěni a připraveni pro nebe (Mt 5,4-10) Mt 5,4-10: Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha. Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. . I my můžeme duším v očistci pomáhat svou modlitbou, slavením mše svaté či jiným způsoby.

> Více se můžeš dočíst v knize

Neboj se, Bůh tě chce mít v nebi. V očistci budou tvé zbývající nedokonalosti odstraněny, abys byl/a připraven/a na věčný život s Bohem.

Moudrost církve

Co je to očistec (purgatorium)?

Očistec, který si lidé často představují jako určité místo, je stavem. Kdo zemře v Boží milosti (tedy v pokoji s Bohem a s lidmi), avšak potřebuje ještě očistit, než se může zahledět na Boha tváří v tvář, prochází očistcem.

Když Petr zradil Ježíše, Pán se obrátil a pohlédl na Petra: „… a Petr vyšel a hořce se rozplakal“ – prožil pocit jako v očistci. Takový očistec čeká pravděpodobně většinu z nás v okamžiku naší smrti: Pán na nás s láskou pohlédne – a my pocítíme sžíravý stud a bolestnou lítost kvůli svému zlému nebo „pouze“ neláskyplnému jednání. Teprve po této očišťující bolesti budeme schopni se setkat v nezkalené nebeské radosti s jeho milujícím pohledem.  [Youcat 159]

Jak můžeme pomáhat očišťování duší v očistci?

Na základě společenství svatých mohou věřící ještě putující na zemi pomáhat duším v očistci obětováním modliteb za zemřelé, zvláště eucharistické oběti, ale také almužen, odpustků a kajících skutků. [KKKC 211]

Jakým způsobem se církev podílí na eucharistické oběti?

V eucharistii se Kristova oběť stává také obětí údů jeho těla. Život věřících, jejich chvála, jejich utrpení, jejich modlitba, jejich práce jsou spojeny s Kristovými. Jako oběť je eucharistie také přinášena za všechny věřící, živé i zesnulé, na smír za hříchy všech lidí a za obdržení duchovních nebo časných dober od Boha. Také nebeská církev je spojena s Kristovou obětí. [KKKC 281]

Můžeme nějak pomoci zemřelým, kteří procházejí očišťováním?

Ano, protože všichni pokřtění v Krista tvoří jediné společenství a jsou navzájem spojeni, mohou živí pomáhat duším zemřelých v očistci.

Když člověk zemře, už sám pro sebe nemůže nic udělat. Čas aktivního osvědčování se je u konce. Avšak my můžeme udělat něco pro zemřelé v očistci. Naše láska sahá až tam. Postem, modlitbou, konáním dobra,  ale především slavením eucharistie můžeme zemřelým vyprosit milost. [Youcat 160]

Co k tomu říkají církevní otcové

Můžeš mě očistit v tomto životě a učinit mě takovým, abych poté stanul před Tebou bez potřeby očišťujícího ohně pro toho, kdo „sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm“ (1Kor 3,15). A protože je řečeno „bude zachráněn“, smýšlí se o tom ohni nedbale. I když však bychom měli být „zachráněni ohněm“, bude to oheň palčivější než cokoli, co může člověk pocítit v tomto životě. [Sv. Augustin, Výklady na žalmy 37:3 (ML 36,397)]