Všechny tweety
Předchozí:
Následující:

1.9 Je víra logická? Můžu klást otázky?

Stvoření, nebo náhoda?

Klást si otázky je nezbytné, protože díky otázkám přemýšlíme o víře. Když hledáme odpovědi, pronikáme hlouběji k pravdám víry a lépe chápeme význam Boží lásky k nám.

Jádru křesťanské víry lze porozumět pouze ve světle Boží lásky ke každé lidské bytosti. Boha můžeme částečně poznávat skrze to, co nám o sobě sděluje (tomu říkáme zjevení). Některé otázky však zůstanou nezodpovězené, protože žádná odpověď nikdy nemůže obsáhnout celé Boží tajemství. Bůh je vždycky větší!

> Více se můžeš dočíst v knize

Tvé otázky prozrazují, že o Bohu přemýšlíš. Můžeš proto vlastní hlavou porozumět logice víry a zakoušet Boha ve svém srdci.

Moudrost církve

Proč je v člověku touha po Bohu?

 Sám Bůh, jenž stvořil člověka k svému obrazu, vepsal do lidského srdce touhu po Bohu. I když člověk často tuto touhu nebere na vědomí, Bůh ho nepřestává přitahovat k sobě, chce, aby člověk žil a nacházel v něm plnost pravdy a štěstí, po nichž neustále touží. Člověk je tedy svou přirozeností i svým povoláním náboženská bytost schopná vstoupit do společenství s Bohem. Toto hluboké životní spojení s Bohem je základem důstojnosti člověka.  [KKKC 2]

Proč hledáme Boha?

Bůh nám vložil do srdce touhu hledat ho a nalézat. Svatý Augustin říká: „Stvořil jsi nás pro sebe a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě.“ Tuto touhu po Bohu nazýváme náboženstvím.

Hledat Boha je pro člověka zcela přirozené. Veškeré lidské pátrání po pravdě a štěstí je ve skutečnosti hledáním toho, co je v plnosti nese, co je zcela naplňuje, co je jim plně ve službě. Člověk se stává plně sám sebou až v okamžiku, kdy nalezne Boha. „Kdo hledá pravdu, hledá vědomě či nevědomky Boha“ (sv. Edita Steinová). [Youcat 3]

Co k tomu říkají církevní otcové

V křesťanství nacházíme – aniž bychom se chtěli nějak vyvyšovat – mnoho úvah o tom, v co věříme, i o tom, co ve svých spisech psali proroci, co nacházíme v evangeliích, i mnoho dalšího, co je podáváno a vykládáno v alegorickém smyslu. [Origenes, Proti Celsovi, kniha 1, kap. 9 (MG 11, 672)]