Všechny tweety
Předchozí:
Následující:
kalot, stola en schoenen van de paus

2.4 Jak se člověk stane papežem?

Církev dnes

Když papež zemře nebo rezignuje, shromáždí se ve Vatikánu všichni kardinálové mladší osmdesáti let k takzvanému konkláve a vyberou ze svých řad nového papeže. Hlasování pokračuje, dokud některý z kandidátů neobdrží alespoň dvě třetiny hlasů. Zvolený je dotázán, zda přijímá papežský úřad a – pokud přijme – jaké jméno bude jako papež nosit.

Úspěšnou volbu signalizuje světu bílý kouř z komína Sixtinské kaple. Papež je následně představen na balkóně Svatopetrské baziliky slovy „Habemus papam!” („Máme papeže!“).

> Více se můžeš dočíst v knize

Papeže volí kardinálové na konkláve v Sixtinské kapli. Všem je pak představen slovy „Habemus papam!“.

Moudrost církve

Proč Kristus ustanovil církevní hierarchii?

Církevní hierarchie byla ustanovena Kristem s posláním a pravomocí vést jeho jménem Boží lid. Tvoří ji posvěcení služebníci: biskupové, kněží a jáhnové. Na základě svátosti svěcení jednají biskupové a kněží při výkonu své služby ve jménu a v osobě Krista-hlavy; jáhnové slouží Božímu lidu v diakonii (službě) slova, liturgie a lásky. [KKKC 179]

Jak se uskutečňuje kolegiální charakter církevní služby?

 Podle příkladu dvanácti apoštolů, které Kristus společně vyvolil a poslal, se jednota členů církevní hierarchie uskutečňuje ve službě společenství všech věřících. Každý biskup vykonává svou službu jako člen biskupského sboru, ve společenství s papežem, a tak se podílí na jeho péči o všeobecnou církev. Kněží vykonávají svou službu v rámci kněžstva místní církve, ve společenství s biskupem a pod jeho vedením. [KKKC 180]

Proč má církevní služba také osobní charakter?

Církevní služba má také osobní charakter, protože v síle svátosti svěcení je každý služebník osobně odpovědný Kristu, který ho osobně povolal a udělil mu poslání. [KKKC 181]

Proč církev není demokratickou organizací?

Princip demokracie zní: Veškerá moc vychází z lidu. V církvi však všechna moc vychází z Krista. Proto má církev hierarchickou strukturu. Avšak Kristus jí zároveň propůjčil také kolegiální strukturu.

Hierarchický prvek v církvi se zakládá na tom, že v ní jedná sám Kristus skrze zasvěcené nositele úřadu. Ti proto mohou konat nebo udělovat to, co by nemohli konat nebo udělovat sami ze sebe, tedy na Ježíšově místě udělují svátosti a s jeho zplnomocněním vyučují. Kolegiální prvek v církvi spočívá v tom, že Kristus svěřil ucelenou víru společenství dvanácti apoštolů, jejichž následovníci řídí církev za předsednictví Petrova úřadu. Z hlediska kolegiálního rysu mají nezbytné místo v církvi koncily. Avšak i v jiných církevních grémiích, v synodách a radách, může rozmanitost obdarování a univerzalita světové církve přinášet své plody. [Youcat 140]

Co k tomu říkají církevní otcové

Blahoslaveni apoštolové, na nichž je založena a zbudována církev, svěřili do Linových rukou úřad biskupa. Pavel tohoto Lina zmiňuje v listu Timotejovi. Po něm následoval Anakletus; po něm, jako třetímu po apoštolech, bylo biskupství svěřeno Klementovi. [Sv. Ireneus, Proti bludům, kniha 3, kap. 3 (MG 7, 849)]