Všechny tweety
Předchozí:
Následující:
getijdenboek

3.13 Co je to Liturgie hodin?

Formy modlitby

Liturgie hodin je série modliteb, které jsou v konkrétní určenou hodinu dne směřovány k Bohu, a to především v klášterech. Už Židé se modlívali při východu a západu slunce. Křesťané k těmto momentům přidali další modlitební časy.

Liturgie hodin je dobrý způsob, jak svůj den plně odevzdávat Bohu. Můžeš se ji modlit ve společenství nebo sám/sama; nakonec Bůh je stále s tebou.

> Více se můžeš dočíst v knize

Liturgie hodin přináší Boha do našeho dne skrze modlitbu žalmů v určeném čase. Modlí se ji kněží, řeholníci a možná i ty?

Moudrost církve

Co je to denní modlitba církve?

Denní modlitba církve, zvaná též „modlitba hodin“, je všeobecnou, veřejnou modlitbou církve. Biblické texty uvádějí modlícího se člověka hlouběji do tajemství života Ježíše Krista. Modlící se lidé po celém světě tak v každou denní hodinu nabízejí trojjedinému Bohu prostor k tomu, aby je samé, ale i svět krok za krokem proměňoval. Tuto modlitbu nerecitují pouze kněží a řeholníci. Mnozí křesťané, jejichž víra je nesmírně důležitá, se také připojují k hlasu miliónů lidí, který stoupá k Bohu ze všech koutů světa.

Sedm „modlitebních hodin“ (lat. hora = hodina) tvoří modlitební poklad církve. Rozvazuje nám jazyk, když nám dochází řeč: ať už samou radostí, starostmi nebo strachem. Při modlitbě hodin neustále žasneme nad tím, jak se ta či ona věta nebo úryvek „náhodou“ přesně hodí na to, co právě prožíváme. Bůh slyší, když ho člověk volá. Odpovídá nám svými texty – někdy až drtivě konkrétními. Občas ovšem nechá přijít dlouhý čas mlčení a vyprahlosti, protože od nás očekává věrnost. [Youcat 188]

Jaké chvíle jsou pro modlitbu nejvhodnější?

Všechny chvíle jsou vhodné pro modlitbu, ale církev předkládá věřícím rytmy, které mají živit trvalou modlitbu: ranní a večerní modlitbu; modlitbu před jídlem a po jídle; denní modlitbu církve (liturgii hodin); nedělní eucharistii; posvátný růženec; svátky liturgického roku. [KKKC 567]

Kdy se máme modlit?

Křesťané se už od prvních dob modlili alespoň ráno, před jídlem a večer. Ten, kdo se nemodlí pravidelně, se brzy přestane modlit docela.

Ten, kdo tvrdí, že někoho opravdu miluje, a přitom by mu za celý den nedal žádné znamení lásky, nemiluje doopravdy. A stejné je to i s Bohem. Ten, kdo ho opravdu hledá, mu dá vždycky alespoň na okamžik najevo svou touhu po jeho blízkosti a přátelství. Ráno vstát a darovat Bohu celý den, poprosit ho o požehnání a pozvat ho do všech setkání a nesnází! Děkovat mu, zvlášť u jídla! V závěru dne vložit všechno do Božích rukou, poprosit ho za odpuštění a vyprosit od něho pokoj pro sebe i pro druhé. Úžasný den plný znamení lásky vyslaných k Bohu. [Youcat 499]

Co k tomu říkají papežové

Mezi formami modlitby, které vyzvedávají Písmo svaté, má nepochybně své místo denní modlitba církve. Tvoří vynikající způsob naslouchání Božímu slovu, protože uvádí věřící do styku s Písmem svatým a živou tradicí církve. V denní modlitbě církve, jakožto její veřejné modlitbě, se ukazuje křesťanský ideál posvěcování celého dne, ve kterém se v pravidelných intervalech naslouchá Božímu slovu a modlí se žalmy, takže každá činnost nachází svůj úběžník ve chvále vzdávané Bohu. (Papež Benedikt XVI., Verbum Domini [Slovo Páně], apoštolská exhortace o Božím slově v životě a poslání církve, čl. 62, 30. září 2010)