Všechny tweety
Předchozí:
Následující:
het heelal

1.1 Nevylučuje Velký třesk víru v Boha?

Stvoření, nebo náhoda?

Někteří lidé se domnívají, že církev je proti vědě, a že křesťané proto musí popírat velký třesk. Opak je pravdou!

Dokonce to byl katolický kněz P. Georges Lemaître (†1966), kdo jako první předložil teorii velkého třesku, za což mu církev oficiálně projevila uznání. Myšlenka velkého třesku jde velmi dobře dohromady s přesvědčením, že Bůh stvořil svět „ex nihilo“ (z ničeho).

> Více se můžeš dočíst v knize

Teorie velkého třesku nebrání naší víře v Boha. Naopak můžeme věřit, že to je způsob, jakým Bůh zahájil tvoření světa.

Moudrost církve

Jak Bůh stvořil vesmír?

Bůh svobodně stvořil svět s moudrostí a láskou. Svět tedy není plodem nutnosti, slepého osudu nebo náhody. Bůh stvořil „z ničeho“ (ex nihilo: 2 Mak 7,28) uspořádaný a dobrý svět a on sám jej nekonečným způsobem přesahuje a je v něm přítomen. Bůh udržuje své stvoření v bytí a posiluje je tím, že mu dává schopnost jednat a vede je k jeho cíli skrze svého Syna a Ducha Svatého. [KKKC 54]

Je svět dílem náhody?

Nikoliv. Příčinou světa je Bůh, a tedy v žádném případě náhoda. Nejen původ světa, ale ani jeho vnitřní řád a účelnost není výsledkem „beze smyslu“ působících faktorů.

Křesťané věří, že mohou ve stvoření rozeznat Boží rukopis. Vědcům, kteří hovoří o celém světě jako o nahodilém procesu bez smyslu a cíle, namítl Jan Pavel II. roku 1985: „Pokud by někdo chtěl tváří v tvář universu, ve kterém objevujeme tak komplexní uspořádání jednotlivých prvků a tak úžasnou účelnost života, hovořit o náhodě, jedním dechem by tak tvrdil, že snaha o výklad světa takového, jaký se nám jeví, je marná. Tento postoj by odpovídal přijetí teze, že existuje účinek bez příčiny. Znamenalo by to odložit lidský rozum, přestat přemýšlet a hledat řešení problémů.“ [Youcat 43]

Co k tomu říkají církevní otcové

Je přirozeností existujících věcí, že odvozují svůj původ od toho, co už existuje. A zdá se mi, že stejně pravdivě lze říct, že neexistuje nic, co by věčně společně s Bohem existovalo, a přitom se to od něj lišilo; cokoli existuje, má svůj původ v něm. [Sv. Methodius, O svobodné vůli, kap. 2 (ML 18, 244)]