Všechny tweety
Předchozí:
Následující:
Science and faith

1.5 Odporují si věda a víra?

Stvoření, nebo náhoda?

Pokud věříme, že všechno stvořil Bůh, nemusíme se znepokojovat vědeckými fakty, které údajně odporují víře. Naopak, věda je skvělou cestou, jak poznávat tajemství Božího stvoření, a tím dozvídat i víc o Bohu.

Víra zas vnáší světlo do práce, kterou odvádí věda. Například ne všechno, co je vědecky a technicky možné, je také mravně správné. Výzkum spojený s ničením lidských embryí je jedním z příkladů neetického využití vědeckého poznání.

> Více se můžeš dočíst v knize

Pravda nestojí v protikladu k sobě samé, ať už byla objevena skrze vědu, či víru. Ježíš řekl: „Pravda vás osvobodí.“

Moudrost církve

Proč jsou slova „Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi“ (Gn 1,1) důležitá?

Protože stvoření je základem všech spásonosných Božích plánů; ukazuje všemohoucí a moudrou Boží lásku; je prvním krokem ke smlouvě jediného Boha s jeho lidem; je počátkem dějin spásy, které vrcholí v Kristu; dává první odpověď na základní otázky člověka o vlastním původu a cíli. [KKKC 51]

Není Bůh Stvořitel z hlediska přírodních věd nadbytečný?

Nikoliv. Věta „Bůh stvořil svět“ není žádnou překonanou přírodovědeckou výpovědí, ale výrokem teologickým, tedy výrokem o božském smyslu (theos = Bůh, logos = smysl) a  původu věcí.

Zpráva o stvoření není přírodovědeckým pokusem vysvětlit počátek světa. „Bůh stvořil svět“ je teologický výrok a jeho obsahem je vztah světa k Bohu. Bůh chtěl mít svět; udržuje jej a hodlá jej dovést k naplnění. Být stvořen je trvalá kvalita věcí a základní pravda o nich. [Youcat 41]

Co o stvoření viditelného světa učí Písmo svaté?

Vyprávěním o „šesti dnech“ stvoření nám Písmo svaté dává poznat hodnotu všeho stvořeného, jeho zaměření k Boží chvále a službě člověku. Každá věc má svou existenci od Boha, od něho dostává vlastní dobrotu a dokonalost, vlastní zákony i vlastní místo ve vesmíru. [KKKC 62]

Jaké je uspořádání stvořených věcí?

Z Boží vůle existuje mezi tvory vzájemná závislost a hierarchie. Zároveň je mezi nimi jednota a solidarita, protože všichni mají téhož Stvořitele, jsou jím milováni a jsou zaměřeni k jeho slávě. Respektovat zákony vepsané do stvoření a vztahy vyplývající z přirozenosti věcí je zásadou moudrosti a základem morálky. [KKKC 64]

Pocházejí od Boha i přírodní zákony a přirozené řády?

Ovšem. Také přírodní zákony a přirozené řády patří do Božího stvoření.

Člověk není nepopsaný list. Řídí se řádem a zákony bytí, které Bůh vložil do svého stvoření. Křesťan si jednoduše nedělá, „co se mu zamane“. Ví totiž, že by škodil sobě i svému okolí, kdyby popíral přírodní zákony, kdyby užíval věcí proti jejich řádu a kdyby se snažil být chytřejší než Bůh, který je stvořil. Není v jeho silách, aby sebe od základu sám formoval.  [Youcat 45]

Co k tomu říkají církevní otcové

Náboženství nelze oddělovat od moudrosti, ani moudrost nelze oddělovat od náboženství. Stejný Bůh má být pochopen, což je úkolem moudrosti, a být uctíván, což je úkolem náboženství. [Lactantius, Božské základy, kniha 4, kap. 4 (ML 6, 456)]